Zámecký park - jezeřské arboretum
Každý zámek má mít svou okrasnou reprezentativní zahradu. A každý honosný zámek typu Jezeří by měl mít i svůj park. Jezeří se mohlo pyšnit oběma. Okrasná zahrada byla vystavěna na svrchní terase, zprvu se její barokní podoba značila zdobným vchodem, tvořeným umělecky kovanými mřížemi s kamennými sloupky s bustami Imperátorů. Na zahradě samotné se pak nacházely bohaté květinové partery, živé špalíry a aleje pokračující až hluboko do lesa. Nacházela se zde též umělá jeskyně, tzv. grotta, medvědinec a několik vodních děl, např. malé i velké bazény s vodotryskem, zdobené sochami s motivy z antické mytologie, kamenná lázeň. Byla zde dokonce vystavěna vodní kaskáda. Nacházela se na východním svahu a spadala do jezírka ve svahu u tzv. Švýcárny. Na jižní straně směrem k Albrechticím stávala oranžérie.

Zahrada
Zámecká zahrada ve 2. polovině 90. let 20.stol.


Zámecký park byl založen roku 1838 jako park anglického typu. A jelikož Lobkovicové si vždy zakládali na vysoké úrovni a reprezentativnosti svých panství, nejinak tomu bylo i při budování tohoto díla. Byla vytvořena obdivuhodná síť cest a pěšin, bukové a dubové háje, skupiny lip, borovic a modřínů, byly zde zbudovány odpočinkové altány a pavilony včetně několika vodních děl, tří jezer napájených ze Šramnického potoka, mnoha bazénů a bazénků. Pro oživení zde byly též vysázeny květinové záhony a fontány s vodotryskem. V blízkosti budovy zahradní inspekce se nacházely skleníky s teplomilnými rostlinami(např. palmy). V teplých měsících pak zdobily pěšiny vysypané bílým pískem. Jezeřské arboretum se mohlo pyšnit řadou vzácných dřevin. Jednalo se o převislé buky, habry, jedlé kaštanovníky, zmaličníky japonské, liliovník tulipánokvětý, platan pestrolistý, jeřáb břek a statné šacholany(magnólie). Dále to byly pyramidální duby, kanadské jedle, stříbrné smrky, vejmutovky, červenolisté buky, svazčité břízy, převislé jasany, turecké lísky a stříbřité lípy. V zahradě Villy Maria, která k prku patřila, kde bydlel zahradní mistr, se nacházely všechny známé druhy rododendronů. K arboretu se váže i smutný osud jezeřského sekvojovce, který byl přesazen do Mostu na Zahražany, kde ovšem uhynul. Stejně smutný osud čekal i na „Albrechtický dub“, téměř tisíc let starý strom, který byl na začátku 90. let spálen neznámým pachatelem. A nevesele to dopadlo i se samotným parkem. V roce 1978 investor Velkolomu Československé armády požádal o opuštění od památkové ochrany části zámeckého praku Jezeří. Jako podmínku pro opuštění si ale nejprve ministerstvo kultury vyžádalo provedení dendrologického průzkumu pro archivní potřeby a pro uplatnění pozdějších škod. Jednalo se o zdokumentování dolní části parku. Průzkumné práce měl na starosti PhDr. Pavel Hušek. Byly provedeny na 33 ha z celkové rozlohy parku 50ha a bylo podchyceno celkem 4910 stromů. Úhrnná hodnota těchto dřevin činila 378 340 337 Kčs. Skutečná hodnota jezeřského parku je však nepostihnutelná. Část arboreta nakonec byla skutečně vykácena a odtěžena. Dnes se v zarostlém zbytku kdysi nejkrásnějšího zámeckého parku v českém království válejí kabely. Jedno jezero zarostlo žabincem, druhé vyschlo a třetí už ani neexistuje. Šramnický potok je sveden podél arboreta do betonového koryta. Bíle pěšinky dávno zarostly trávou. Přesto park nezemřel. Posledních několik let se každé léto schází skupina mladých lidí, kteří se postupně snaží park kultivovat a vrátit mu jeho ukradenou podobu i hrdost.

Arboretum


Čertova kaple

Tak nese název kruhová zřícenina na protějším svahu od zámku schovaná mezi vysokými stromy. Není to ovšem kaple, jak se jí říká a mnozí se domnívají, ale stará rodinná Lobkovická hrobka. Svému účelu však nikdy neposloužila. Její stavbu započal Oldřich Felix, poslední člen Jezeřsko-novosedlické větve rodu Lobkoviců, pro svého bratra Ferdinanda Viléma, který zde zemřel na napadení divokého kance. Impozantní stavba se měla stát rodinnou hrobkou, ovšem od počátku byl její vznik doprovázen obtížemi, které vyvrcholily dostavbou klenby. Ta se totiž vždy po dostavění přes noc zřítila. V okolí se začalo šeptat, že toto místo je prokleté a že klenbu chodí shazovat sám ďábel v podobě černého jelena s obrovským parožím. Během stavebních prací zde nakonec zemřel i Oldřich Felix, když na něj spadl kmen stromu, pověst tohoto místa byla završena a od dokončení hrobky bylo upuštěno. Ovšem i po téměř třista letech si „kaple“ zachovává tajemný a honosný háv, na svůj věk je velice zachovalá a dodnes je turisty vyhledávaným lákadlem zámeckého okolí.

Čertova_kaple

V noci z 29. na 30. července 2005 zasáhla úpatí Krušných hor ničivá bouře. Svah nad zámeckou zahradou se stal přímých obrazem apokalypsy. Zámecká zahrada osiřela. Zmizely staleté mohutné stromy, velikáni, kteří si pamatovaly nejslavnější časy zámku. Fyzické škody se odhadují na téměř 8,5 milionu korun, škody na tváři zámku i jeho dříve tak nezaměnitelného okolí jsou nevyčíslitelné.